Dějepis

Dějepis
           
              

 

"Vítejte v modulu Dějepis!

Pokud se chcete na něco zeptat nebo si nechat doporučit od učitele ?Registrujte se!     


Pozdní středověk

 

*Toto je pouze náhledová verze dokumentu. Celý dokument si můžete prohédnout po registraci
Typ materiálu
Dokument - Základní orientace
KOMU
2. stupeň ZŠ
KDY
Pozdní  středověk
JAK
učitel, rodič ðžák
Počet stran
12
 
Pozdní středověk ( důležité žlutě)    (14.-15. století)
Přechod z hradu do zámku a vývoj vědy, poznání a mění – i tak by se dal definovat pozdní středověk. Vzpomeňme jen několik jmen, která spadají do tohoto období a více se o nich povíme níže v článku.
…Shakespeare, Michelangello Buonarotti ,Dante, Kryštof Kolumbus, Jan Kepler, Galileo Galilei ( více níže )
 
Základní charakteristika :
 
  • Vzniká nová vlna kultury a společenského stylu – humanismus a renesance (znovuzrození antické kultury, umělecký směr spjatý s humanismem.)
  • Studené hrady se mění na honosná a daleko pohodlnější zámecká sídla
  • Silný vývoj vědy : zejména zkoumání vesmíru : průkopníci – Jan Kepler, Galileo Galilei, Giordano Bruno
  • Počátky strojové výroby v manufakturách
 
 
Pozdního středověk znamenala krizi středověké společnosti, odstranění vazeb izolující evropskou civilizaci od okolního světa. V jihovýchodní Evropě došlo k mohutné vojenské expanzi osmanské říše, zanikla byzantská říše a slovanské státy na Balkáně, pod stálou tureckou hrozbou byly Uhry i další státy střední Evropy.
Ze západní Evropy se uskutečnily první zámořské objevy, vedené Portugalci, Španěly a později Holanďany, Angličany ad. V severní Itálii se zformovala renesance a humanismus, na přelomu 15. a 16. století se již renesance šířila po celém evropském kontinentě.
 
1) Umění :
1. Humanismus - společenské hnutí ve 14. - 16. století, které se obracelo k člověku a životu pozemskému. Humanus = lidský.. Ideálem je člověk tělesně i duševně dokonalý.
2. Renesance = znovuzrození antické kultury, umělecký směr spjatý s humanismem.
2.3. Literatura – Dante, Petrarca, Boccaccio, Villon, Rabelais, Lope de Vega, Cervantes, Shakespeare, Chaucer, Erasmus Rotterdamský, Macchiavelli
2.2. Malířství a sochařství – více světských motivů, dokonalá a nahá těla, pozemský život, znovu objevena perspektiva, sochy již samostatným uměleckým dílem. Autoři: italský sochař a malíř Michelangello Buonarotti (všeuměl, výzdoba Sixtinské kaple – poslední soud, stvoření světa, kupole sv.Petra, socha Davida), Rafael Santi (řídil stavbu sv.Petra), Leonardo da Vinci (Mona Lisa), Sandro Boticelli ( Zrození Venuše ), Tizian, Tintoretto, Jan van Eyck, Hieronymus Bosch, Albrecht Dürer
2.1. Architektura – antické vzory, sloupy, štíty, pravidelné budovy, základní geometrické tvary, velká okna, kopule, oblouky, arkádovitá nádvoří. Domy zdobeny sgrafity („psaníčka“). Těžkopádné a studené hrady jsou střídány pohodlnými zámky. Měšťané (Itálie) napodobují knížecí paláce – Florencie (Medicejský palác), Pisa, Sienna, Benátky, chrám sv. Petra v Římě…
 
2) Věda :
a)    Mikoláš Koperník – O pohybu nebeských těles
b)    Jan Kepler – dráhy planet, dalekohled.
c)    Galileo Galilei – fyzika, mechanika, dynamika, zdokonalil dalekohled, pokračoval v Koperníkových stopách, ale před inkvizicí musel odvolat.
Galileo dobový obraz 
d)    Giordano Bruno – upálen za ideu o nekonečnosti vesmíru a dalších sluncích a planetách. Tycho de Brahe.
 
3)   Objevy  :
 
Tím, že byla významně zdokonalena stavba lodí, tak se mohla plavidla vydal i na hluboký oceán – navíc díky vynálezu kompasu se mohla směrovat na vytyčený cíl.
Nejprve měli navrch Portugalci , kteří tzv. východní cestou dopluli přes Afriku do Indie (1498)
Následně je díky shodě náhod předběhli Španělé . Smělý Ital Kryštof Kolumbus(objev Ameriky )  přesvědčil španělského krále Ferdinanda Aragonského, že teorie o kulatosti Země je správná ( i když za to v části Evropy hrozili přísné tresty – církve stále prosazovala plactost zeměkoule ) a že do Indie se dá doplout západní cestou přes Atlantik. 1492 připlul do Ameriky. Do konce života svůj omyl nepoznal, zemřel v bídě. Novému kontinentu dal jméno Amerigo Vespucci (také Ital). Myslel jsi, že je však někde u Indie
 
Bohužel po objevení Ameriky začali časté výpravy Španělů do nové země - Ameriky: ZAČALO OBROVSKÉ PLENĚNÍ A ZABÍJENÍ domorodých Indiánů – DOKONCE 1521 zničena říše Aztéků, 1536 říše Inků. Následně se přidávají i Portugalci a obsazují celou Brazílii
Co všechno objevením nových kontinentů stalo ?
Nové ) nakradené ) zdroje peněz – platidla : Indiáni měli hodně zlata a Španělé a Portugalci je postupně zabavovali a vozili do Evropy = inflace (cenová revoluce).
Nový obchod – nové produkty : Nové plodiny jako káva , obchod s otroky, vzniká světový trh, prudký rozvoj peněžnictví. Nejlépe objevy zužitkovalo Nizozemí a Anglie = vydělané peníze opět dalo do investic + přechod k manufakturám – počátky kapitalismu.
Nový způsob výroby : Rozmach manufaktur = majitelé – budoucí buržoazie, pracují zde námezdní dělníci za plat, roste význam měšťanstva – chce se podílet na moci, cechy se brání novinkám
 
 
Doplňková témata – po jednotlivých státech
Německo
1517 Martin Luther vystoupil s kritikou katolické církve (95 tezí přibitých na vrata kostela ve Wittembergu): uznával pouze Písmo, žádal přijímání podobojí pro všechny, chudobu církve, obhajoval Husa, odmítal odpustky, církevní řády, celibát, ale i jakékoliv revoluční násilí. Přeložil Bibli do němčiny. Byl pronásledován papežem i císařem Karlem V. (Habsburk). Luter stál u zrodu nové církve – luteránská (evangelická, protestantská).
 S reformací bylo spojeno i sociální hnutí chudiny na venkově – cílem zrušit poddanství, robotu, útlak vrchnosti. Vypukla německá selská válka 1524-1526. Vůdcem – Tomáš Münzer - jižní Německo, zpočátku úspěchy i proti vojsku. Další skupiny povstalců i ve středním Německu, alpských oblastech. Rolníci byli poraženi kvůli nejednotnosti, nevycvičenosti, zradou měst.
Německo se díky změnám a víře začíná droli a rozdrobovat na jednotlivé podstáty a knížectví. Císař Karel V. vede válku s luterány, 1546 je porazil , ale byl přinucen ke kompromisu. Náboženské války skončily 1555 augsburským mírem (koho země, toho víra) . Byl zlomen monopol katolíků. Jih Německa – katolíci x sever – luteráni. Karel V. abdikoval. Z Německa se reformace šíří do Polska, Čech, Uher, Švédska, Dánska a na Island.
Samotná Evropa se začíná nábožensky dělit:
1.    katolická liga (Španělsko, jih Německa – v čele Habsburkové)
2.    protestantská unie (snaha o reformy hospodářské i politické, v čele Anglie a Nizozemí).
Francie
V 16. století byla Francie poměrně bohatý stát, tím pádem vzniky spory o moc mezi šlechtou a městy. Francie válčí s Habsburky (Španělskem a říší) o Itálii (
 
Anglie
Jeden z největších pokroků v hospodářství – šlechta podniká - velkostatky, ohrazuje volnou půdu ( pěstuje ovce ) – i poddaným = bezzemci, ti pak pracují za mzdu. Vznikají manufaktury. Nastává kapitalizace společnosti.
Alžběta (1558-1603) rozkvět Anglie, obchod, podporuje měšťanstvo a novou šlechtu, potlačila spiknutí, popravila Marii Stuartovnu skotskou, která chtěla obnovit katolictví Vedla války se Španělskem (Filip II.)= zlomen monopol Španělů – 1588, pronikání v koloniích - Anglie = námořní velmoc. Zlatá doba literatury – William Shakespeare
 
Nizozemí - Holandsko
V 16. století bylo Nizozemí nejbohatší španělskou provincií – vyspělý obchod, řemesla, manufaktury, výroba sukna (Flandry). Španělští králové (Karel V.) se zadlužují u bankéřů, vybírají vždy vyšší daně. Proniká sem protestantství. Díky potřeby kapitálu a vyšším daním útlak zesílen za krále Filipa II. – vyšší daně, omezoval práva šlechty i měst, pronásledoval nekatolíky (inkvizicí). Vzniká odboj. V čele šlechty princ Vilém Oranžský. Po vypuknutí lidových bouří sem Španělé poslali vojsko (generál z Alby ) = teror, masové popravy. Vilém emigroval do Anglie, aby se záhy vrátil. Vypukla celonárodní revoluce, jedna z prvních partyzánských válek . 1579 – rozdělení Nizozemí: sever osvobozen = Utrechtská unie, ale jih (dnešní Belgie) se poddal Španělům. Sever pak vyhlásil 1581 Spojené nizozemské provincie. V čele Vilém Oranžský. Nový stát = republika, občanská společnost, v čele vývoje měšťanstvo a rodící se buržoazie. Byla to nejvyspělejší země Evropy budující kapitalismus, pronikající do Indie, jižní Afriky, Severní Ameriky (Nový Amsterodam). Státní náboženství - kalvinismus
 
Čechy
Po smrti Ludvíka Jagellonského byl 1526 zvolen králem Ferdinand I. Habsburský (1526 – 1564), vzal si Annu Jagellonskou. Vzniká mnohonárodnostní habsburská monarchie (Čechy, Morava, Slezsko, Lužice, rakouské země, Uhry – pouze část neobsazená Turky = Slovensko, Slovinsko, část Chorvatska)
Habsburkové usilují o posílení oslabené panovnické moci, centralizují úřady, provádějí rekatolizace omezují pravomoce stavů. Úzce spolupracuje s bratrem, římským císařem Karlem V. Zřídil ústřední dvorské úřady ve Vídni. Úředním jazykem – němčina (germanizace). Omezil práva měst, zvyšoval daně – opět zavedl pravidelná zdanění. Podporoval cizí šlechtu proti domácí.
Vrchol české nespokojenosti = pokus o povstání – 1.protihabsburský odboj, byl potlačen. Chyběl program, neshody šlechty a měst, pasivita, spoléhali na pomoc německých protestantů. Po jejich porážce prosba o milost. Nejvíce potrestána města – vyloučena z politického života, královský dozor ve městech.
1556 pozváni jezuité do Čech = protireformace, sídlí v Klementinu. Jednota bratrská vypuzena na Moravu. V témže roce se stal Ferdinand římským císařem (bratr Karel V.abdikoval).
 
 
Maxmilián II. (1564 – 1576) – byl tolerantnější vůči nekatolíkům, pohrdal jezuity i dvorskými předpisy. Ústně slíbil dodržovat program náboženské tolerance – Českou konfesi 1575.
 
Rudolf II. (1576 – 1611) – podivín, málo schopný, dědičná choroba, deprese, tlak Španělska, Turků, ctižádostivého bratra Matyáše. Byl donucen sídlit v Praze – povznesl Prahu na velkoměsto, centrum diplomacie, umění a vědy- byly zde  Tycho de Brahe, Johanes Kepler.
 
Snaha o rekatolizaci – hlavně Vilém Slavata a kardinál František z Dietrichštejna (tzv. španělská strana). V celé monarchii odpor – do jeho čela Matyáš, 1608 tažení uhersko – rakousko – moravského vojska na Prahu. Češi se rozhodli Rudolfova podpořit za podpis náboženské svobody – Majestátu 1609, Rudolf tak vládl pouze v Čechách. 1611 se pokusil o zvrat (vpád pasovského arcibiskupa) – neúspěšně = donucen k abdikaci, za rok zemřel.