Nahraj

o druhé světové válce


Druhá světová válka trvala šest let a jeden den. Začala 1. září 1939, když nacistické Německo napadlo Polsko a skončila 2. září 1945 kapitulací Japonska. Šlo o nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, o život přišlo více než 60 milionů lidí, další miliony obětí přinesl hlad a nemoci. Po milionech umírali vojáci, vězni i civilisté. Zdroj koláže: wikimedia.org Milníky: 1. září 1939 začíná válka v Evropě německou invazí do Polska, Velké Británie a Francie jako hlavní velmoci vyhlašují Německu válku o dva dny později. Tou dobou se už dva roky válčí v Asii, Japonsko postupně zabírá území Číny. 17. září 1939 je Polsko napadeno i z východu, útočí na něj Sovětský svaz. 6. října je polský odpor zlomen, Němci a Sověti si dělí polské území. V dubnu 1940 Německo napadá Dánsko a Norsko a i když se Britové snaží pomoci u Narviku, za dva měsíce je Norsko poraženo. 10. května 1940 se britským premiérem stává Winston Churchill, jeho cílem je ubránit Británii před obsazením nacisty. Ve stejný den útočí Německo na Francii a neutrální státy Belgii, Nizozemí a Lucembursko. 22. června 1940 Francie kapituluje. V Compiégne, na stejném místě a ve stejném vagónu, kde byla podepsána kapitulace Německa po první světové válce. 10. července 1940 začíná letecká Bitva o Británii, nacistickému letectvu Luftwaffe se nepodařilo z oblohy smést RAF a Hitlerův plán na vylodění je odsunut na neurčito. Koncem roku 1940 se ve Středomoří daří Britům a vůbec vojskům Commonwealthu zastavit italské tažení. Na pomoc Italům přicházejí německé jednotky, otevírá se fronta v severní Africe. V dubnu roku 1941 německé Rommelovy jednotky se neúspěšně pokoušejí dobýt libyjský přístav Tobruk, spojenci rázně ukončují italské snahy o zisk území v Africe. 24. května 1941 německá bitevní loď Bismarck potápí britský křižník HMS Hood. Poté je Bismarck poničen britskými letadly a 27. května potopen přesilou britských bitevních lodí. Doba těžkých a zdánlivě nepotopitelných lodí pomalu končí, i na moři rozhodují letecké síly, Německo se soustředí na ponorkovou válku. 22. června 1941 začíná operace Barbarossa, Německo útočí na do té doby spojenecký Sovětský svaz. Pakt o neútočení je rychle zapomenut, Wermacht postupuje rychle do hloubi území nepřítele. 7. prosince 1941 zaútočilo Japonsko za svých letadlových lodí na havajský přístav Pearl Harbor. Spojené státy americké byly vtaženy do války, zapojují se do bojů v Pacifiku. Koncem roku 1941 je jasné, že na východě to nebudou mít Němci jednoduché, rychlý postup je zastaven, Sověti mobilizují zálohy a chystají protiofenzivu. K útoku na Moskvu už nedošlo, i když Němci stáli jen několik desítek kilometrů od Kremlu. Od poloviny roku 1942 působí v Evropě americké letectvo (USAAF), spolu s Britským královským letectvem (RAF) provádí strategické bombardování území Třetí říše a dalších částí nacisty obsazené Evropy. Koncem srpna 1942 se začínají těžké boje o Stalingrad. 2. února 1943 obklíčená armáda generála Pauluse kapituluje, Sověti zvítězili v jedné z nejdůležitějších bitev válka za obrovských obětí. V létě roku 1943 prohrává Německo další klíčovou bitvu, v tankovém měření sil u Kurska rozhoduje početní přesila Rudé armády. Situace na východní frontě se definitivně otáčí, Rudá armáda se připravuje na tažení na západ. 6. června 1944 se Spojenci vyloďují ve Francii. Takzvaný Den-D odstartoval spojenecké dobývání Evropy. 1. srpna 1944 začíná v polské Varšavě ozbrojené povstání, jeho cílem je osvobodit město od Němců před příchodem Rudé armády, kvůli ustanovení legitimní státní správy. Povstalci jsou poraženi a sovětský diktátor Stalin může Polsko bez obav zahrnout do sféry svého vlivu. V srpnu roku 1944 je osvobozena Paříž, Spojenci a francouzští partyzáni jsou vítáni nadšenými davy. V září roku 1944 získávají Sověti zpět Němci okupovaná území na Balkáně. Těsně před Vánocemi roku 1944 se Němci vzpínají k poslední velké protiofenzivě. Bitva v Ardenách však vývoj války nezvrátí, spojenci už v lednu roku 1945 elitní německé jednotky poráží a míří k Rýnu a do nitra Třetí říše. V únoru 1945 Rudá armáda osvobozuje Budapešť, sovětská vojska míří dál na západ. 16. dubna 1945 začíná poslední fáze Bitvy o Berlín. 30. dubna pronikli sovětští vojáci do středu města a Adolf Hitler spáchal ve svém bunkru sebevraždu. 8. května 1945 končí válka v Evropě, v platnost vstupuje bezpodmínečná kapitulace německých ozbrojených sil. V Pacifiku se dál bojuje, Američané se rychle blíží k Japonsku. K vylodění ale nedojde, 6. srpna 1945 svrhne americké letectvo atomovou bombu na Hirošimu, o tři dny poději i na Nagasaki. Japonský císař Hirohito vyhlašuje 15. srpna kapitulaci, která je definitivně stvrzena podpisem 2. září na palubě americké lodi Missouri. Oběti druhé světové války Odhady o počtu obětí se liší, pohybují se v rozmezí 50 – 80 milionů lidí. Nejvyšší číslo zahrnuje ztráty na životech způsobené hladem a nemocemi, i ty však s druhou světovou válkou úzce souvisí. Zahynulo více než 50 milionů civilistů a přes 20 milionů vojáků, a to včetně pěti milionů z nich, kteří zemřeli v zajetí. Podle historiků během druhé světové války zemřelo přes 25 milionů občanů Sovětského svazu (z toho asi 10 milionů vojáků), 15 – 20 milionů Číňanů (z toho polovina vojáků) a skoro 6 milionů Poláků. Polsko přišlo o téměř pětinu populace. Britové a Američané ztratili shodně skoro půl milionu obyvatel, Francie 600 000 obyvatel, z toho byly dvě třetiny civilistů. Německo přišlo o více než 5 milionů mrtvých a nezvěstných vojáků a o 1,5 – 3 miliony civilistů. Japonsko ztratilo 3 miliony lidí, z toho byla jedna třetina civilistů. Obětí holokaustu, tedy masového vraždění Židů, bylo podle historiků asi 6 milionů. Z toho 3 miliony z Polska a jeden milion z území Sovětského svazu.

přidal(a): adolf Hitler


Přidat návod

Název:
Soubor:
Vaše jméno:
Antispam
dokažte, že nejste robot zodpovězením následující otázky:
dvakrát dva =
Popis:

Žádáme všechny uživatele, jež nahrávají příspěvky do portálu UČENÍ ONLINE, aby se ujistili, zda skutečně nahrávají své, autentické dílo a neporušují autorská práva. V případě, že UČENÍ ONLINE zjistí, že jsou autorská práva porušována si vyhrazuje právo na odstranění takového příspěvku, díla. Pokud se domníváte, že vaše video, obrázek, či jiný obsah porušuje vaše autorská práva, odešlete nám prosím sdělení na info@ucenionline.com a my zastavíme jeho šíření. ( žádáme při tom o přesné identifikování původního autora, díla a název díla na UČENÍ ONLINE, jež by mohl být jeho kopií ).

Jak se ujistit, zda vkládaný soubor neporušuje něčí autorská práva:
Jedním způsobem, jak zaručit, že vaše video nebude porušovat autorská práva někoho jiného, je použít své schopnosti a představivost k vytvoření něčeho zcela originálního. Může to být i něco úplně obyčejného. Můžete třeba napsat svůj fejeton, přípravu do hodiny, napsat test. Doporučujeme, abyste v případě, že na dokumentu pracoval mimo Vás i někdo jiný, jste ho uvedli jako spoluautora a pokud jste využili části externích dokumentů, tak jste je označili citacemi, pokud je to však možné.